Řecká
jména. Ach jak ta jsou kamenem úrazu. Máme
na recepci strašně moc příjemné recepční. Jsou dvě, které se
přes den střídají. No a jedna se jmenuje asi JHSuihndudddiausina.
Docela složitě na zapamatování. Tak má přezdívku. Jsem fakt
špatná na pamatování si jmen. Ale musím uznat, že splést si
Vula a místo toho všem tvrdit, že recepční Vulva je nejlepší,
to je opravdu blonďaté i na mě. A jak jsem ještě všem
skálopevně tvrdila, že opravdu je to Vulva, že je to typické
Řecké jméno. Achjo.
Poprvé
jsem se tu opravdu opila. Ale musím sama sebe bránit, že jsem fakt
měla důvod. Víte, jak jsem psala, že jediný, kdo tu o mě jeví
zájem je kuchař? No tak kuchař mi posunkama naznačil, že bychom
si mohli vyrazit na drink jako přátelé. Řekla jsem si proč ne,
pořád jsem někde s hosty, aspoň si odpočinu. Věděla jsem, že
neumí anglicky, ale přeci jen jsem doufala, že aspoň trochu aspoň
malilinkato umět bude. Netušila jsem, že jeho angličtina je ještě
horší než moje řečtina (rozuměj, řecky umím základní fráze,
jako kdo jsem a co dělám plus hromadu nadávek, on umí anglicky
jenom ty základy). No tak jsme jeli do bar street, sedli jsme si
baru a mlčeli. Mlčeli jsme a mlčeli. Tak jsem pila a pila. Snažila
jsem se být vtipná, ale on by se smál i kdybych mu povídala o
tom, jakmi umřelo štěně, protože nerozuměl ani ň. Tak jsem
pila a pila. A tančila na baru. A uklouzla jsem a smála se. Pak mě
odvezl do hotelu. Usla jsem v koupelně, když jsem si čistila zuby.
Ráno v šest mě probudilo sluníčko, tak jsem se přesunula do
postele. No řekněme, že celý následující den mi nebylo úplně
nejlíp.
O
našem volnu jsem řídila skůtr a bacha jako, vytáhla jsem to až
na rychlost 70 km/h, jsem fakt drak. Byli jsme v Lindosu, bylo asi
sto stupňů, vypotila jsem tisíc litrů, pohladila si osla a
vyslechla si historii oslů na Rhodosu. Představte si, že první
auto zde bylo až v roce 1965. Do té doby jen osli. A viděli jsme
spoustu koz. Všude. Na silnici, na stromech, na skalách,....
Den
předtím jsme měli zase porouchaný skůtr. Pospíchali jsme, ale
Sisi musel počkat, než si pro skůtr přijede někdo ze servisu.
Tak jsem musela jet stopem. Celou dobu, co jsme stáli okolo jezdili
spanilí Řekové, jen co jsem začala stopovat, silnice byla
prázdná, až po chvíli jela okolo nějaká polovrakovitá dodávka
s bezzubým řidičem. No neměla jsem na výběr, nasedla k němu a
bála se, že buď se to auto rozpadne dřív, než dojedu do hotelu,
nebo mě on odveze někde na farmu a sní. Nesnědl. A dojeli jsme.
Uf.
Jo
a nejsem žádná pitomá chůva. Někteří hosti si pletou
animátora s hlídačem krav. Nejsem tu od toho, abych hlídala 24
hodin děti a rodiče si mezitím válely šunky. Dneska na mě
nějaká maminka zkoušela, jak si na tý dovolený vůbec
neodpočinula, a jak hraju hry akorát se staršími dětmi. Ano to
je fakt, ale když mám pět starších a jedno mladší, tak je
program uzpůsoben těm pěti a ne tomu jednomu.
Žádné komentáře:
Okomentovat