Odlet

No ty vole! Docela nešťastný začátek prvního článku na novém blogu, ale prostě TY VOLE! Na letiště jsme dojeli pozdě, stála jsem poslední ve frontě na odbavení, když už jsem konečně měla být na řadě, paní u přepážky vedle se rozhodla skončit s odbavováním a zbytek fronty poslala k nám. Respektive přede mě.

Když už jsem se konečně dostala na řadu, můj kufr měl o jeden a půl kila víc nad limit. V loni mi pomohlo říct, že jedu na čtyři měsíce, že to snad nevadí, ale tato slečna byla velice neoblomná a poslala mě na druhé straně letiště zaplatit dalších 350 korun za kilo a půl. Ok. Vrátím se na přepážku, kde mi s úsměvem řekne, že už se čeká jen na mě. Hm, neříkej.

Odbaveno, kontrola v pohodě, hledám gate C17. Chvála krásy letiště mě přešla po tom, co jsem půl hodiny chodila po patře, kde uprostřed byla šipka na gate 11-17, ale okolo byly jen čísla 1-10. Až po třetí obchůzce, kdy ze mě lil pot a hledala jsem trafiku, kde voda nebude stát osmdesát korun (našla jsem vodu za 45) jsem zjistila, že uprostřed té dlouhé chodby jsou schody dolů k dalším gateům. Ok jsem prostě blonďatá.

Ufuněně přiběhnu ke gateu, s tím, že už určitě čekají jen na mě, když v tom... ulala, my čekáme ještě na letadlo, které tu zatím není. 

Myslela jsem, že už nastupujeme, ale ještě zdaleka, tak mám čas na vysvětlenou, proč že jedu znovu, když jsem se v loni dušovala, že Rhodos už nééé.

(asi mě budete mít za blázna, stejně jako moji kamarádi, ale někdy člověk prostě musí riskovat)

Před týdnem mi napsal Tunisan, kterého jsem viděla v loni jednou v životě, že mu chybí v hotelu jedna animátorka a ať přijedu. No a já si koupila letenky a jedu. Na letišti mě nikdo nečeká, smlouvu nemám a záložní plán? Nemám. Věřím, že to prostě vyjde. Věřte tomu taky :)).

Od loňska se toho dost změnilo. Nevěděla jsem, co se mnou po prázdninách bude, teď vím, že bud pokračovat na vysoké škole. Makala jsem jako servírka, teď mám slíbenou animátorku. V hotelu jsme měli v sezóně 1300 turistů, tady je vrchol 400. Je to na druhé straně rhodosu, kde nefouká vítr, takže nebudu moc balit sličné kiteboardisty :/ ale tak já si asi náhradu najdu, to nebude problém :)).

Zatím se loučím, suž půlhodiny jsme měli být v letu a furt tu sedíme. Jdu si koupit kafe.

Jo ještě jedna drobnost... až přijedu na recepci, tak mám trošku problém říct, koho že vlastně hledám, protože ten týpek má na facebooku fakt divný jméno a já nevím, jak se to vyslovuje. Strategie usmívat se a mávat mi asi nevyjde....