Návraty

Pozor, pozor, velký posun se Satirisem (já už zas nevím, jestli je to Satiris, nebo Satiros, vem to čert, prostě Tsatsiky)! Na diskotéce jsem do něho laškovně šťouchla a hodila na něj sexy pohled! Problém byl ten, že jsem se na laškovné šťouchnutí soustředila natolik, že chudák Satiros odletěl na druhou stranu baru. Sexy pohledu si všiml, ale kdo ví, jak si ho vyložil, poněvadž na mě koukal pohledem „jsi divná“.

Víte, stejně si myslím, že jsme si souzeni.

Včera jsme měli vodní gymnastiku. Bylo to tak úspěšné, že když jeden z kolemjdoucích pánu kontroloval, zdali jsou pohyby prováděné opravdu poctivě a noha se zvedá dost vysoko, spadl do dětského bazénu. Největší bžudnu z toho měla manželka. Hotelem se linulo: “To ti patří dědku!“

Potom jsme hráli vojebal a náš tým prohrál. Ale musím říct, že od pohledu byl náš tým jasně silnější. Prostě nám špatně foukal vítr. Když jsem byla na bloku a proti mě dvěstěkilový polák, v jednu chvíli jsme vyskočila a omylem jsem se přilepila na jeho zpocený pupek. To mlasknutí, když jsem se dolepila museli slyšet až na druhé straně ostrova.

Večer minidisko a facepainting. Holčičky jsem namalovala jako Hello Kitty a ony potom mě. Když jsem večer seděla s hosty, a snažila se vést seriózní hovory, říkali, že by rádi diskutovali, ale že je to tak trochu obtížné, když mám čumák a fousky.

No a teď to hlavní! Dnes jsme měla day off, tak jsem jela do města navštívit staré známé. Od loňska vím, že místní jízdní řády jsou hodně orientační. Nebyla jsem si jistá, jestli autobus přijel o tři čtvrtě hodiny později, nebo o půl hodiny dřív. Nebo se ten jeden prostě někde ztratil. 

Ok, po hodině úmorné cesty v přecpaném autobusu jsem dorazila do města. Jela jsem ještě s turisty, protože chtěli provést po městě. Koupili mi zmrzku, oslnila jsem je svými znalostmi, když jsem si nebyla úplně jistá v letopočtech, řekla jsem šestnácté století a znělo to dost dobře! 

Ve starém městě jsem v práci překvapila Tasose (pamatujete si ho? Manažer jedné z diskoték, minulý rok jsem mu říkala Načos), který byl hrozně dojatý a překvapený, že mě vidí. 

Bylo to hezký. 

Potom sem je zavedla do nového města, kde jsem se zase tradičně ztratila, ale tvářila jsem se jako že vím. 

Myslím že mi to nevěřili. 

Nakonec jsem je úspěšně zavedla zpět na autobus a šla jsem na setkání s Kostasem.

Ten tááák zhubl! Bylo to taky super setkání. Dali jsme kafčo jako za starých časů, pokecali co nového, kdo s kym, jak a proč. A pozor přátelé! 

Aggelos, můj loňský přítel, který se v posledních dnech mého pobytu málem popral ze všema, zlomil si ruku, když dal pěstí do zdi, ten s kterým jsme plánovali svatbu, vymýšleli jména pro naše děti, potají se líbali u myčky na nádobí a vedli sáhodlouhé hovory noc co noc na balkóně, tak ten se zasnoubil s tou čůzou pomlouvačnou.

Maria. 

Dělala servírku, a kvůli mně ji vyhodily, protože zjistili, že pracuje asi tak za jednu šestinu člověka, zatímco u mě viděli, že se toho dá stihnout trochu víc. 

Ze začátku jsme byly kámojdy, ale když jsem zjistila, jak o všech okolo, včetně mě, roznáší drby, tak jsem ji odepsala a vyprdla se na ní. To jsem ovšem netušila, že se dá dohromady s Aggelosem. Je úplný opak mě, úplný opak toho co tvrdil, že má rád. 

Ti chlapi jsou stejně ale kecalové, všichni do jednoho.

Takže Aggelos je zasnoubený. S se slečnou o deset let starší, která vypadá jako chlapec. Nejsem zlá. Je to pravda. Já jsem tlustá a ona vypadá jak chlap. Tak se věci prostě mají.

Naposledy jsem si psala s Aggelosem v záři, kdy jsme se nepohodli a ukončili veškerou komunikaci. Dnes jsem mu napsala, že gratuluji k zasnoubení a zdali mě pozve na svatbu, když jsem zase na Rhodosu... jsem zvědavá co napíše....

Když jsem se vrátila do hotelu do pokoje, zjistila jsem, že mám okno opravené (nešlo zavřít, teď pro změnu nejde otevřít, umřu tam), mám světlo v koupelně a dokonce i u postele lampičku. Johoo.... Ten, kdo mi to spravil se musel pobavit, na posteli jsem měla poházené tangáče a bordel jak v tanku, protože jsem ráno pospíchala. Doufám, že se mi dlouho už nic nerozbije....