Krvácející kanárek

Byla jsem unavená.

Fakt byla!

Ale přece little party never kill nobody.

Jenže v Řecku žádná párty není little party,

Proč já se nepoučím?

Večer jsme seděli v poklidu s turisty, decentně tancovali na řeckou hudbu, živě diskutovali na téma konec světa a nakonec se nadšeně (turisti jíž pod obraz, teta Blondýna cucala v hotelu decentně vodu) vydali na diskotéku. 

Tam už jsem decentní být nemusela.

Heslo večera bylo, že když nikdo netancuje, někdo to přeci roztancovat musí. 

A proč ne Blondýna. 

Jako animátor piju zadarmo i ve městě, tudíž sem s tím neměla sebemenší problém a trsala jsem jak blázen.

Naštěstí jsem se atmosférou nenechala zvábit, protože je mi jasné že příležitostí v následujících třech měsících bude až až. Hodila jsem do sebe tři daiquiri, sesbírala totálně sťatý turisty a ve tři ráno jsme byli zpět. 

 V pět mě vzbudilo sluníčko, protože mít okno pokoji není zas taková výhoda, když nejde zavřít a nemá závěs.

Mimochodem máme tu další storku „zasmějme se blondýně“. Frajersky jsem si sice koupila zařízení proti komárům do zásuvky a myslela jsem si kdo ví jak nemám za ušima, ovšem mi nedošlo že to samo zařízení nestačí a musí se k tomu koupit náplň. Komáři sežerte si mě.

Snažím se být klidná, ale co mě fakt sere, je jak do nás pořád rejou servírky, jak se flákáme. Jo, ok, naše pracovní doba je dost flexibilní. Jo bavíme se s lidma a jíme s nima a pijeme s nima. Jo bydlíme v areálu hotelu. Ale sakra, když jsou všichni tak chytrý a stěžujou si, jak se flákáme, tak ať to jdou dělat taky. Pak z nich vypadne, že moc neumí jazyky, a že vlastně ani smát je nebaví a bavit se s lidma je nebaví.

Dneska jsem hrála uno s šesti dětmi ve věku tři až deset let. Dvě Bělorusky, tři Řekové, jedna Němka a jedna Češka. Zkuste si hrát uno s dětma, který stěží ovládají svůj rodný jazyk, natož nějaký cizí. 

Hru na jelena pochopili až po tom, co jsem OMYLEM jednu Bělorusku trrefila do obličeje. Asi po dvaceti minutách zmateného házení míčem. 

Hra se zvířátky, kdy každý je nějaké zvířátko a volá druhé, se rozpadla v momentě, kdy nikdo nechápal zvířátka v jiném jazyce. Ve hře byl pes rusky, pes řecky a pes česky. Moc složité. Taky jsme malovali. 

To nám šlo. Ale abych každý den s nimi malovala, musel by nás sponzorovat Koh-I-Nor. Barvy byly všude možně, jen pramálo na papíře. Milé je, jak sou děti přátelské a neřeknou vám ani, že jste si sedli do červené barvy a vaše křiklavě kanárkové kraťasy mají na zadku skvrnu jako kdyby... no dyt to znáte.

Večer bude probíhat volba Miss hotelu. Let´s make some noise.

Jo a počasí nic moc, dnes pod mrakem.